V posledních dnech se opět v médiích stále častěji přetřásá budoucnost karlovarských Císařských lázní. Často jsou zmiňovány argumenty památkářů, postoje Kralovarského kraje i města Karlovy Vary a v neposlední řadě také Karlovarského symfonického orchestru. Jak se v tom vyznat? Snad pomůže následující článek.
Historie objektu
Reprezentativní lázeňská budova v soudobém módním architektonickém slohu byla vystavěna v letech 1893–1895 podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Pseudorenesanční patrová budova připomíná svým podkovovitým půdorysem spíše divadelní budovu. Objekt Císařských lázní, od roku 1918 nazývaných Lázně I, byl využíván k balneologickým účelům až do konce 80. let 20. století. Od roku 1994 byla nakonec budova uzavřena a chátrala. V roce 2010 byly Císařské lázně prohlášeny za Národní kulturní památku a v letních měsících byl objekt po dlouhých letech částečně zpřístupněn veřejnosti.
Revitalizace Císařských lázní
V letech 2009–2011 byla společností INTAR a.s. ateliér Praha navržena studie kompletní rekonstrukce a vestavby v historické budově Císařských lázní. Budova měla být přeměněna na kulturně společenské centrum s novým koncertním sálem, infocentrem, balneocentrem a muzejně-expozičními prostory.
V roce 2011 získala studie 1. místo za nejlepší projekt v hodnocení odborné poroty v soutěži Stavby Karlovarského kraje. Do dnes volného nádvoří podkovovitého půdorysu byla navržena vestavba nového koncertního a kongresového sálu s parterem, podiem a balkonem a nad ním ještě sál pro instalaci muzejní expozice. Koncertní sál měl být využíván hlavně Karlovarským symfonickým orchestrem.
U oceněná studie však byla spočítána realizace na 1,2 mld. Kč. Vestavba sálu byla proto vyjmuta a pro sál se nadále počítá s přirozeným prostorem atria, čímž došlo k redukci investice na 550 milionů Kč.
Negativní stanovisko památkářů?
Stanovisko památkářů neřeší přítomnost Karlovarského symfonického orchestru, řeší však stavební zásahy do budovy s ní spojené. Karlovarští symfonici představili v květnu roku 2017 vlastní projekt vestavby koncertního sálu. S tím však narazili právě u krajských památkářů; projekt totiž počítal s tím, že pódium koncipované pro orchestr a sbor by zasahovalo do obvodových zdí, což bylo pro památkáře nepřijatelné. V současní době KSO žádá jako nepodkročitelné minimum 400 míst (v původním verzi jejich návrhu se počítalo až se 650 místy). A oněch 400 míst už je dimenze, která by se do stávajícho prostoru vešla, musí se ale patřičně upravit projektová dokumentace.
Rašelinový pavilon
V letch 2010–2012 vznikla také studie na revitazaci rašelinového pavilonu. Jedná se původně o technologickou budovu, ve které byla připravována rašelina pro rašelinové koupele, a ta byla odtud transportována do hlavní budovy lázní podzemním tunelem.
Jako nové využití objektu bylo uvažováno s galerijně výstavními prostory. Na rašelinový pavilon je již zpracována projektová dokumentace, měl by být opraven souběžně nebo po rekonstrukci hlavní budovy. Objekt nemá památkovou ochranu. Nabízí se tak zde i komerční využití, které pomůže hradit část provozních nákladů hlavní budovy.
Jak se k celé záležitosti staví město?
K tomu uvedl mluvčí města Karlovy Vary Jan Kopál následující: „Bude vždy záležet na určitém kompromisu mezi provozními požadavky, finančními možnostmi, památkovou ochranou nebo technickým řešením. Zájem města od počátku deklarovaný je najít pro symfonický orchestr důstojné místo.“ Jinými slovy se město snaží i nadále prosadit původní myšlenku umístění koncertního sálu pro Karlovarský symfonický orchestr do Císařských lázní.
„Město Karlovy Vary hradilo celkem 22 miliónů Kč za projektovou dokumentaci na přilehlý rašelinový pavilon, který podle této dokumentace bude rekonstruován, a úpravu projektové dokumentace na sál v atriu pro víceúčelové využití. Parametry koncertního sálu dříve definovaného ze strany KSO vyžadovali zásadní stavební úpravy vnitřních dispozici, které byly nepřijatelné pro orgány památkové péče. Snažíme se však stále vést dialog, aby požadavky KSO byly sice v minimální, ale pro koncertní sál stále přijatelné míře a zároveň, abychom s touto redukcí našli shodu i s památkovými orgány.“
Petr Kulhánek, primátor města Karlovy Vary
A co chtějí symfonici?
Kvalitní podmínky pro hudebníky. Ty ale nepředstavuje pouze samotný sál. „Pokud má orchestr normálně fungovat, musí mít zázemí tam, kde hraje. A zázemí pro orchestr znamená, že je tam především zkušebna, ale také šatny, ladírny… toho prostoru na zázemí je potřeba minimálně stejně, jako na celý sál,“ vysvětluje ředitel KSO Petr Polívka.
Koncepce využití do konce března
Do konce března musí Karlovarský kraj, který je od roku 2008 majitelem objektu, připravit jasnou koncepci využití Císařských lázní po plánované komplexní rekonstrukci. Ministerstvo kultury tím podmiňuje poskytnutí dotace. Tuto složitou situaci řeší dvě pracovní skupiny, jedna projektová a druhá koncepční. Pracovní tým má připravit zahájení rekonstrukce po procesní, technické a organizační stránce. Koncepční tým má finálně navrhnout veškeré aktivity nebo účel využití jednotlivých částí budovy ve všech podlažích. Vstupní části včetně reprezazentativní prostor (Zanderův sál a další) jsou dány pro využití kraje a města.