Město Karlovy Vary se stejně jako další města již dlouhá léta potýká s problémovou dopravou a s parkováním. Je to pochopitelné, protože počty dopravních prostředků za poslední léta výrazně vzrostly, zatímco dopravní infrastruktura se rozvíjí jen velmi pomalu. Není to až tak dávno, kdy probíhaly tvrdé diskuze, zda se má ve městě budovat průtah nebo obchvat. Každá z těchto dvou variant měla svoje zastánce i odpůrce, každá měla řadu plusů i mínusů. „I když jsem byl zastáncem druhé varianty, jsem dnes rád, že tu existuje alespoň průtah, protože si vůbec nedovedu představit dopravu bez něj,“ říká Vlastimil Lepík, projektant a zároveň člen Zastupitelstva města Karlovy Vary.
„Je třeba si uvědomit, že celá sláva Karlových Varů stojí na lázeňství a tomu by se měla přizpůsobit také doprava a lázeňské území je nezbytné výrazně zklidnit, bohužel se tak zatím neděje,“ říká na úvod našeho rozhovoru.
Doprava a parkování v lázeňské části města
Město si nechalo v roce 2002 vypracovat od firmy DHV CR, spol. s.r.o. materiál s názvem „Řešení dopravy v klidu v lázeňském území v Karlových Varech“, který přesně zmapoval situaci a doporučil další postup řešení dopravy v klidu, tedy obecně parkování ve městě. Bohužel doporučení uvedená v tomto materiálu zůstala nenaplněna. Proč?
Vidím dvě zásadní příčiny. Především je velmi nepopulárním krokem jakákoli restrikce v dopravě. Zejména omezování vjezdu do některých částí města a parkování v těchto částech. Tehdejší politická garnitura neměla dostatek odvahy k tomuto kroku přistoupit. Je zcela zřejmé, že pokud se má regulovat doprava v lázeňské části města, tak se to bez omezení neobejde a je nutné stanovit priority mezi žadateli o vjezd a parkování.
Je možná nějaká regulace ze strany města?
Legislativa dává městu jen minimální nástroje k regulaci dopravy v lázeňském území, jde pouze o výběr poplatku za vjezd. Bez ohledu na to, kdo a proč chce do lázeňské části vjet.
A ta druhá příčina?
Tou byl dlouholetý soudní spor (dnes vyřešený ve prospěch města – poznámka redakce) s firmou TEI, která měla vybudovat parkovací domy a ovládnout celý dopravní systém v lázeňské části.
Jak se vyvíjí situace od doby vzniku onoho dokumentu?
Od roku 2002 ještě doprava výrazně zhoustla a zřízení automatů pro vydávání povolení k vjezdu do lázeňského území bez jakékoli selekce již v současnosti vede v některých lokalitách k dopravní anarchii, kterou nemůže Městská policie při současném počtu strážníků zvládnout. Nicméně řada doporučení z již zmiňovaného materiálu je stále aktuální. Za nejzásadnější považuji nastavení regulace dopravy tak, aby vedla k optimálnímu využití území. To znamená sdílení parkovacích míst více uživateli. Jinými slovy je třeba zamezit přidělování vyhrazených stání na registrační značku, která jsou využívána jen určitou část dne a po zbytek dne jsou prázdná, zatímco kolem nich krouží řidiči hledající místo k zaparkování.
Často řeší podobný problém i lázeňští hosté…
Právě, s tím souvisí i dalším nešvar: obcházení povinnosti zřizování parkovacích míst na soukromých pozemcích pro hosty ubytovacích zařízení nebo přímo v nich. Stavební úřad uděluje v tomto směru výjimku za výjimkou a stačí mu prohlášení, že klientela necestuje auty, ale přiletí letadlem, nebo smlouva na pronájem několika parkovacích míst jiného vlastníka. V praxi to pak vypadá tak, že ubytovatel poradí hostům přijíždějícím vlastním dopravním prostředkem, aby si z automatu vytiskli povolení k vjezdu na týden a nechali auto na ulici.
To jsou tedy hosté. A jak je to s místními?
Všichni občané města by měli mít aspoň přibližně srovnatelné podmínky pro parkování a tak tomu dnes rozhodně není. Například většina ulic v Tuhnicích je vybavena značkou ,Dopravní obsluze vjezd povolen‘. Ta obyvatelům víceméně zaručuje možnost poklidného parkování bez poplatků, zatímco například obyvatelé Čertova ostrova si za parkovací kartu musí zaplatit – poplatek je úměrný a jeho zavedením se výrazně zvýšila pravděpodobnost, že rezidenti najdou ve své lokalitě volné místo k zaparkování. Obyvatelé lázeňského území si však nemohou ani zaplatit parkovací místo, ač to vyhláška umožňuje za 3600 Kč, protože město v této oblasti prostě fyzickým osobám parkovací místo nepronajme. I to je ale pochopitelné, protože pokud ho pronajme právnické osobě, inkasuje za ně 25000 Kč.
Za nejzásadnější považuji nastavení regulace dopravy tak, aby vedla k optimálnímu využití území. To znamená sdílení parkovacích míst více uživateli…
Co tedy s tím vším?
Vzhledem k tomu, že od vydání materiálu „Řešení dopravy v klidu v lázeňském území v Karlových Varech“ uplynulo 16 let, je nutné pro zásah do stávajícího stavu dopravní informace aktualizovat. Proto a v neposlední řadě také v souvislosti s ostře sledovanou studií na IDT vzešla potřeba pořízení nového Generelu dopravy, které však není právě levné a město čekalo na možnost využití dotačního titulu pro jeho pořízení. Generel dopravy by měl být k dispozici koncem roku 2018 a město bude moci konečně začít řešit léta neřešený problém dopravy a parkování.
Městská cyklistika
Přejděme ještě k cyklodopravě v našem městě, i ta má své problémy, ačkoliv se situace výrazně lepší postupným zřizováním cyklostezek…
Stále je ale problematické napojení lázeňské části na cyklostezku podél Ohře a to zejména úsek mezi mostem 17. listopadu a Lázeňským mostem, kde má cyklista dvě možnosti. A to sice projet tunelem pod Thermalem – což vyžaduje notnou dávku odvahy, zvláště pokud s vámi jedou děti – nebo překonat Zahradní ulici, kde nelze hovořit o cyklistickém zážitku, protože zde dodatková tabulka vyzývá cyklisty, aby kolo vedli. Kdo to jednou zkusil v cyklistických tretrách s nášlapy projít pěšky, ten raději riskuje jízdu v protisměru. Asi by bylo vhodné opět otevřít diskuzi o vymezení pruhu pro cyklisty na části stávajícího chodníku.
Je ještě další podobně problematické místo?
Velice nepříjemný byl i úsek mezi Varyádou a Doubským mostem, kde se dlouho čekalo na otevření cyklostezky, jejíž realizace vázla na výkupu soukromých pozemků. V současnosti je cyklostezka hotová a svede tak na sebe provoz z nebezpečného úseku po Závodní ulici.
Úkoly i pro příští zastupitele
Končí pomalu jedno volební období, začne druhé. Co bude muset město ohledně dopravy řešit v tom příštím?
Na nové zastupitele čeká v této oblasti především řešení zásadních otázek, jako jsou například problematika IDT, dopravy v klidu nebo cyklodopravy. A já věřím, že očekávaný Generel dopravy bude dobrým podkladem pro jejich rozhodování.
Vlastimil Lepík
Od roku 1974 pracuje jako projektant. V roce 1994 byl poprvé zvolen zastupitelem města Karlovy Vary a stal se na dva roky náměstkem primátora. Je autorem „Pravidel pro prodej obydlených bytových domů“, podle kterých se zprivatizovala většina bytového fondu. Od roku 1998 byl každoročně ředitelem Kanoe Mattoni, zároveň je aktivním sportovcem a trenérem vodních slalomářů. Podruhé byl zvolen v roce 2006 a od té doby zasedá v městském Zastupitelstvu, předsedá komisi pro hospodaření s majetkem města, likvidační a škodní, bytové.