Za 10 dní nás čekají prezidentské volby, které budou u nás v Karlových Varech do značné míry zastíněny opakovaným místním referendem o Vřídelní kolonádě. Při tom minulém jsem strávil desítky hodin debatami. Pomocí racionálních argumentů jsem se snažil vyvracet nepravdivá a zavádějící tvrzení kolující ve veřejném prostoru a trpělivě vysvětlovat, proč je myšlenka návratu litinové kolonády z 19. století sice hezká a romantická, ale z podstaty nesmyslná a v praxi neproveditelná. Někdy to byly diskuze vyhrocené, někdy příjemné a věcné, někdy úplně marné. Nepovažuji to za ztracený čas, ale opakovat je už nechci. Tohle proto bude můj první a poslední facebookový příspěvek k tomuto referendu.
Pro ty z Vás, kteří byste se chtěli o tématu dozvědět více, jsem 10 nejdůležitějších bodů z oněch diskuzí ještě jednou sepsal. Pochopitelně se mnou nemusíte ve všem souhlasit; ani nebudu předstírat, že jsem dokonale objektivní. Nicméně budu rád, když si je zkusíte bez předsudků přečíst a zamyslet se nad nimi. A případně je i budete sdílet. Protože o klíčových věcech by podle mě neměly rozhodovat emoce a nejhlasitějších křik, ale racionalita, informovanost a odbornost (i když to obvykle bývá předem prohraný boj a naše město v tom popravdě příkladem moc nejde). Souhlasíte?
Tak tedy:
- Historická hodnota. Vřídelní kolonáda fenomenálních architektů Fellnera a Helmera zanikla v roce 1939 nikoliv z ideologických, ale z technických důvodů. Konstrukce vystavená enormně náročnému prostředí prostě nevydržela. Pokud by tehdy existovali památkáři, pravděpodobně by se snažili kolonádu zachránit a dělali by dobře. Ale nestalo se a právě tehdy společně se stavbou samotnou nenávratně zmizela i její historická hodnota. Je důležité si uvědomit, že jakákoliv, i sebelepší kopie, bude jen novostavbou, iluzí s nulovou památkovou hodnotou. Nebude to kolonáda od Fellnera a Helmera.
- Finance. Finanční odhady, které iniciátoři referenda předkládají, jsou mimo realitu (vlivem nevědomosti nebo účelově; nebo obojí). Bourání současné kolonády a následná stavba (jakékoliv) nové by vyšlo na ŘÁDOVĚ více než postupné dílčí opravy. To je konstatování faktu. Nemluvě o tom, že opravy už začaly a tyto peníze by letěly z okna. Jako zastupitel bohužel dobře vím, že město má téměř prázdnou pokladnu a nemůže si vzít další úvěr, protože je na hranici dluhové brzdy. Dotační tituly na opravu památky pochopitelně využít nelze, protože žádná neexistuje. Válečné reparace od Němců náklady také spíše nepokryjí (ano, to hlavní iniciátor referenda před časem neironicky tvrdil). Projekt tohoto rozsahu je pro město, které nemá na základní investice a brzy možná ani provoz, nerealizovatelný. Nejde jen o kolonády, ale i o to, jestli chceme opravené komunikace, funkční MHD nebo třeba policii.
- Podzemí. Největším pokladem Karlových Varů není žádná kolonáda, ale to, co se nachází pod nimi – horké prameny. O ty je potřeba se starat především. Demolice stávající kolonády a stavba nové by s ohledem na finanční možnosti města pravděpodobně protáhla na desítky let, po které by ale bylo nutné zajistit technicky i finančně extrémně náročnou ochranu infrastruktury Vřídla. Vydržely by to prameny vůbec? A stojí nám za to to riskovat?
- Urbanismus. Město je podobné živému organismu, vyvíjí se. Neexistuje jedno referenční období, ve kterém se měl zastavit vývoj, protože tehdy byl stav ideální (navíc, podle koho?). Pokud by tomu tak bylo, Vary, jak je známe, by nikdy nemohly vzniknout. V ideálním případě každé období respektuje stávající kvality a přidá městu nové, doplní stávající mozaiku. I okolí Vřídla se dlouhodobě vyvíjí a kromě chrámu sv. Máří Magdalény v něm již nestojí snad jediný dům z doby, kdy stavěli kolonádu Fellner a Helmer. Rozhodně ne v tehdejší podobě. Kontext se proměnil a vyžaduje přístup odpovídající době i možnostem prostoru. Není náročné odhadnout, že kopie stavby z roku 1879 v roce 2023 do prostoru z let 1890-1977 nezapadne úplně přirozeně. Zbouráme a nahradíme tedy vše v okolí?
- Otázka vkusu. Je poněkud krátkozraké odstraňovat funkční stavby jen proto, že se v daný moment někomu nelíbí. Generace, která současnou Vřídelní kolonádu označují za „komunistickou“ betonovou obludu, ještě nemá dostatečný odstup a nedokáže objektivně hodnotit její kvality. Domy nenesou vinu za dobu ani režim, ve kterých vznikly. V současnosti kvůli tomuto narativu přicházíme o řadu velmi cenných staveb (Transgas, Hotel Praha apod.). Je běžné, že každá další generace se vymezuje vůči předchozí. Historismus byl svého času považován za tuctové vykradačství starších slohů, secese za kýč, kubismus za fantasmagorii, funkcionalismus za paneláky – to ale neznamená, že bylo nutné všechny jejich projevy zničit. Díky tomu, že to respekt k předchůdcům nedovolil, je my dnes můžeme obdivovat.
- Obraz města. Představa, že sebelépe provedená replika přitáhne do města byť jediného turistu a vrátí ho do „Zlaté éry“ je přinejmenším úsměvná. Vary jsou světovými lázněmi na seznamu UNESCO jako celek, patrně nikdo se do nich nejezdí dívat na jednu konkrétní stavbu. A už vůbec ne novostavbu. Pokud se někdo bude chtít vypravit za iluzemi, pojede do Las Vegas, Prátru nebo Disneylandu. Kopie nikoho nepřiláká ani neodradí. Nebude nikoho zajímat.
- Poslední šance. Současná kolonáda z mnoha důvodů bohužel nikdy zdaleka nevyužila svůj potenciál. Jak se ale ukázalo, ještě zdaleka nedožila, může dobře sloužit desítky let. Již nyní má Kancelář architektury města Karlovy Vary k dispozici dvě studie od renomovaných architektonických kanceláří. Ty navrhují, jak lze kvalitu stavby výrazně zlepšit, a přitom zachovat její hodnotu a zároveň nezruinovat město. Například zprovozněním pochozí střechy by centrum města získalo nový působivý veřejný prostor, návštěvníci zcela novou perspektivu. Divadelní korzo se konečně stane třídou odpovídající kvality a bude projektováno tak, aby do něj Vřídelní kolonáda (obklopená zelení) dobře zapadala. Opakuji, dílčí a postupné investice nelze vůbec srovnávat s astronomickými náklady na demolici a novostavbu.
- Budoucnost. Rozhodnutím referenda, jehož cíl bude stejně po desetiletí neproveditelný, zavážeme budoucí generace, které budou otázku Vřídelní kolonády znovu řešit, k něčemu, o co nejspíš vůbec nestojí. Za 20-30 let bude společnost pravděpodobně úplně jiná. Já doufám, že mentálně i technologicky vyspělejší, ve větší míře schopná kritického myšlení, reflexe, otevřenosti a respektu. Třeba se mýlím. Nicméně ať bude jakákoliv, měla by si vybrat řešení odpovídající době sama.
- Férová soutěž. Pokud někdy dojde na to, že současná Vřídelní kolonáda bude muset být nahrazena, mělo by se tak stát s pomocí kvalitní a transparentní mezinárodní architektonické soutěže. Soutěže rozhodující na základě skutečných kvalit a relevantních informací, ne emoční lobby slibující vzdušné zámky. Nikdy jsem neporozuměl a neporozumím tomu, proč nemůže návrh kopie litinové kolonády soutěžit s ostatními ve férové soutěži. Neuspěl by snad, když je nejlepším, nebo dokonce jediným správným řešením, jak slýcháváme?
- Respekt ke skutečným památkám. Ze všeho nejvíce bych ocenil, kdyby obrovské úsilí, které zastánci litinové kopie nesporně celé věci věnují, bylo raději směřováno ke snaze zachránit a zachovat historicky cenné objekty, které v Karlových Varech stojí/stály a ještě mají/měly šanci. V posledních 25 let jich kvůli bezohledným investorům a jejich místním pomocníkům nenávratně zmizely desítky. Vystupovali proti tomu aktivně iniciátoři referenda, kterým podle vlastních proklamací nezáleží na ničem jiném, než na historickém dědictví? Omlouvám se, ale nevzpomínám si na to. Na roli některých z nich v tomto procesu si ale bohužel vzpomínám docela dobře.
Bonus: Před několika měsíci jsem navštívil Budapešť a byl jsem svědkem realizace megalomanského projektu ne nepodobného myšlence kopie Vřídelní kolonády Fellnera a Helmera, ač rozsahem nesrovnatelného. Maďarsko Viktora Orbána se patrně v rámci obnovy „Zlaté éry“ Uherska a národní hrdosti rozhodlo postavit kompletně novou čtvrť v bezprostřední blízkosti Budínského hradu, která bude kopií domů zničených během druhé světové války. V praxi to vypadá tak, že vznikají naprosto fádní betonové skelety, které se pak zvenku oblepí „historickými prvky.“ Turista asi ve výsledku nepozná, že je klamán. Ale není to trochu (slovy klasika) prázdné a falešné? Jak moc se něco takového liší od plagiátů švýcarských vesniček a francouzských zámků v Číně, kterým máme tendenci se smát? Nechávám na Vašem uvážení…
Takhle nějak „tvoří“ historické dědictví Maďarsko Viktora Orbána.
Ve výsledku to ovšem bude takhle krásné a hodnotné. To musíme mít ve Varech taky! Nebo počkat.. Možná ani ne, díky.
Netajím se tím, že já osobně bych mnohem radši „betonovou obludu“. Ale plně souhlasím, že by se měla polidštit a posunout do 21. století. Pak může být ozdobou města ještě dlouho.
Bude mít litinová kolonáda na střeše park? Ne? Protože ta současná měla mít. A snad i jednou bude. A podle mě je to boží.
Zdroj: FB Kancelář architektury města Karlovy Vary
Autor: Adam Klsák