Po maturitě na jedenáctiletce v Praze studovala nechtěně, ale nakonec ráda, Pedagogický institut v Karlových Varech, pak deset let učila češtinu, ruštinu a angličtinu. S režimem se neshodla, proto byla v sedmdesátých letech ze školství vypovězena. Po dvouletém působení za pultem Supraphonu absolvovala dlouhodobé kurzy výpočetní techniky v NDR, aby se celá léta živila jako lektorka obsluhy a programování počítačů. V devadesátých letech založila v Karlových Varech soukromou vzdělávací společnost Mikrovýuka, kde vyučovala angličtinu a výpočetní techniku. V roce 1992 začala vydávat karlovarský informační měsíčník Promenáda, o sedm let později také stejnojmenný mariánskolázeňský časopis. Vedení vydavatelství předala v roce 2000 synovi, sama se věnovala šéfredaktorské práci a psaní. V roce 2013 odešla do důchodu, dění ve městě však sleduje i nadále.
Proč je v KOA:
„Nemám ambice na jakékoliv funkce, chci být pouze ukazovátkem pro voliče, že Hnutí KOA patří do stejné krevní skupiny jako téměř deset tisíc občanů, kteří podepsali petici proti zrušení stálého divadelního souboru, která nebyla vyslyšena. Patří do téže skupiny lidí, kteří pomáhali svými drobnými příspěvky obnově divadla a starali se o altány. Tehdy jsme cítili šanci vybudovat si ve městě opravdový domov. Teprve s KOA se to však začalo dařit. Stále zastávám názor, že politika je služba lidem – tak, jak v uplynulém volebním období sloužila lidem současná garnitura v čele s KOA na radnici. Napravovala chyby předchozích vedení města a snažila se, aby Karlovy Vary byly opravdu pro občany, aby se tu cítili doma. Doporučuji voličům, aby Hnutí KOA v komunálních volbách podpořili, aby mohla své projekty dovést do vítězného konce. KOA totiž opravdu pracuje.“